Na lodích i pěšky. Dobrovolníci u Sušice vyrazí do boje s invazní netýkavkou žláznatou

Projekt spojí vodáky i pěší

"Řeka Otava patří k nejcennějším přírodním pokladům Sušicka. V posledních letech ji však stále více ohrožuje netýkavka žláznatá, invazní rostlina, která vytlačuje původní druhy, snižuje druhovou rozmanitost a přispívá k erozi říčních břehů. Právě proto vznikl projekt Netýkám si s netýkavkou, jehož cílem je postupně omezit její šíření v okolí Otavy a pomoci vrátit místní krajině její přirozený charakter," řekla Dagmar Jíchová ze spolku Destinace Sušicko. K Otavě mezi Sušicí a Dlouhou Vsí se vydají dobrovolníci pěšky i na lodích a raftech v osmi úsecích. Vytrhané rostliny organizátoři soustředí na sběrných místech a pak zlikvidují, aby se dál nešířily.

Likvidace netýkavky není jen pro dobrovolníky v terénu. "Zapojit se může každý - například hlášením nových lokalit výskytu netýkavky, sdílením informací o projektu nebo finanční podporou, která pomůže pokrýt náklady na logistiku, vybavení a likvidaci rostlin," uvedla Jíchová.

Projekt podpořil i Dan Bárta

Projekt podle ní na jaře zahájila přednáška zpěváka, fotografa, ekologa a místního patriota Dana Bárty, který se dlouhodobě věnuje ochraně přírody a biodiverzitě. "Tam, kde krajina ještě pořád vypadá jako ta nedávná, původnější a bohatší, má smysl pokoušet se brzdit její degradaci a zhyzdění. Minimálně proto, že i krajina je veřejný prostor a její kondice a péče o ni je vizitkou celé společnosti. Anebo jednodušeji: Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Trocha patriotismu nikdy neuškodí," uvedl k projektu Bárta.

Proč netýkavka české přírodě škodí?

Netýkavka žláznatá pochází z Himálaje. Do Evropy se dostala jako okrasná rostlina. Z Česka jsou zprávy o prvním pěstování z roku 1846, o 50 let později je zdokumentované první zplanění, uvádí Agentura ochrany přírody a krajiny. Dnes je téměř na celém území ČR, kromě hor a území bez vodních toků, kolem nichž se nejvíc šíří. Podél toků vytváří souvislé porosty, které brání růstu původních rostlin. Její mělké kořeny nedokážou dostatečně zpevňovat břehy, což může zvyšovat riziko eroze. Jednoletá bylina dosahuje i téměř třímetrové výšky, narůžovělými až fialovými květy kvete od července do října. Nejsnadnější likvidace je vytrhávání. Vytrženou rostlinu je vhodné zlomit, aby znovu nezakořenila, protože má vysokou schopnost regenerace.

ČTK