Město Tachov dělá významný krok k energetické soběstačnosti a udržitelnosti. V současné době probíhá instalace nových fotovoltaických elektráren na vybraných městských objektech. Solární panely se objeví na střechách mateřských i základních škol a na zázemí pro sportovce.
Střechy obecních budov v Plzni 4 mají nově vyrábět elektřinu místo toho, aby zůstávaly nevyužité. Fotovoltaické panely už fungují na dvou mateřských školách, brzy přibydou také na radnici a Posedu v Psovském údolí. Obvod zároveň počítá s komunitní energetikou, díky které bude možné přebytky elektřiny sdílet mezi jednotlivými budovami.
České obce na Tachovsku vyhlásily boj obřím větrným elektrárnám, které mají vyrůst jen desítky metrů za německou hranicí. Čtyři stožáry s výškou 250 metrů sice dostaly povolení ještě před loňskou česko-bavorskou dohodou o kilometrovém ochranném pásmu, česká strana se však s jejich blízkostí nehodlá smířit. Společně s bavorskými spolky a farmáři podaly obce žalobu k mnichovskému soudu, který má o osudu projektu rozhodnout už na začátku června.
Plzeňský kraj se ostře ohradil proti vládním plánům na masivní výstavbu větrníků. Radní dnes odmítli návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který v regionu vyčlenil sedm akceleračních oblastí pro umístění až 60 větrných elektráren. Podle kraje je takový rozsah nespravedlivý a neodpovídá férovému rozdělení energetické zátěže mezi regiony. Oficiální námitky zašle Plzeň ministerstvu ještě tento týden.
České plynárenství vstupuje do nové éry. Hranice u Aše se staly prvním městem v republice, kde do veřejné sítě proudí obnovitelný vodík. Skupina GasNet zde v rámci unikátního projektu zahájila distribuci směsi zemního plynu a vodíku, která se navíc vyrábí na stejném místě. Tento krok přináší nejen čistší energii, ale i vyšší energetickou soběstačnost celého regionu.
Plzeňská teplárenská startuje miliardovou proměnu městské energetiky. Už v polovině letošního roku začne největší dodavatel tepla na západě Čech stavět první ze dvou paroplynových zdrojů, které vyjdou celkem na sedm miliard korun. Jako první přijde na řadu zdroj na Doubravce, u něhož firma vybere dodavatele už v květnu. Zároveň mají oba klíčové projekty začít plně fungovat do konce roku 2029. Podnik vlastní z většinově město Plzeň a z 35 procent EPH.
Obce z lokality Březový potok v Pošumaví narazily u soudu. Ten ve středu zamítl jejich žalobu proti povolení geologického průzkumu pro budoucí jaderné úložiště. Jde už o čtvrtý neúspěch odpůrců stavby v řadě, podobně dopadly i lokality u Temelína nebo na Třebíčsku. Obce z Pošumaví se však nechtějí vzdát a plánují se obrátit na Nejvyšší správní soud.
Debata o energetické soběstačnosti Česka naráží na odpor místních komunit. Zatímco aktuální průzkum Hnutí DUHA a agentury FOCUS potvrzuje, že 63 % Čechů větrnou energii podporuje, například obyvatelé obcí na jižním Plzeňsku, kde se o výstavbě uvažuje, sepisují petice a říkají jasné „ne“. Podobné scénáře, jaké známe z Rokycanska nebo severního Plzeňska, se nyní opakují v dalších lokalitách.
Po dlouhých zimních měsících, kdy solární panely na střechách českých domů spíše jen odpočívaly, přichází březen a s ním i radikální změna.
Jižní Plzeňsko se ocitlo uprostřed ostré debaty o budoucnosti tamní krajiny. Té mají v budoucnu vévodit dvě téměř 250 metrů vysoké větrné elektrárny.
