Západní Čechy jako silniční velmoc: Plzeňský kraj překvapil délkou silnic, v jednom ukazateli šlape na patu i Praze

Doprava je krví ekonomiky a v Plzeňském kraji to platí dvojnásob. Podle aktuálních údajů ČSÚ k 1. lednu 2026 tvoří silniční síť v regionu celkem 5 152,1 kilometru komunikací. Tato rozsáhlá infrastruktura odráží specifika kraje – velkou rozlohu a vysoký počet menších, rozptýlených obcí, které je nutné vzájemně propojit.

Síť ovládaná „trojkami“

Dominantní část silniční sítě tvoří silnice III. třídy, kterých je v kraji více než 3 100 kilometrů (přes 60 % celkové délky). Tyto cesty jsou sice klíčové pro obslužnost venkova, ale zároveň představují značnou finanční zátěž pro krajskou správu. Silnice II. třídy pak pokrývají zhruba 1 500 kilometrů.

Páteřní infrastrukturu, která nese největší dopravní zátěž, tvoří 422,4 km silnic I. třídy a 109,3 km dálnic. „V délce silnic první třídy drží náš kraj dokonce druhé nejvyšší místo v republice, hned za Středočeským krajem,“ upozorňuje Tereza Mildorfová z Krajské správy Českého statistického úřadu v Plzni. Právě dálnice D5 je klíčovým prvkem, přičemž její nejdelší úsek (téměř 45 km) prochází okresem Tachov, což z něj dělá strategickou bránu do západní Evropy.

Mostní rekordy a železniční přejezdy

Zajímavý pohled nabízejí statistiky objektů na cestách. Pokud bychom hledali „kraj mostů“, bylo by to Klatovsko. Právě v tomto okrese se nachází nejvíce mostních objektů z celého kraje. Naopak dálniční mosty, ačkoliv je jich početně nejméně (135), tvoří více než třetinu celkové délky všech mostů v regionu díky své robustní konstrukci.

„Zajímavostí našich statistik je také hustota železničních přejezdů. V kraji jich evidujeme 159, přičemž nejvíce jich řidiči musí překonat na Domažlicku,“ doplňuje Mildorfová. Více než polovina všech přejezdů v kraji se přitom nachází na silnicích III. třídy, což klade zvýšené nároky na pozornost řidičů na lokálních a méně přehledných tratích.

Výzvy pro budoucnost: Ekologie a hluk

Navzdory rozsáhlé síti čelí kraj i negativním vlivům dopravy. Statistiky upozorňují na přetíženost hlavních tahů, která se negativně propisuje do kvality životního prostředí. Emise a hluk trápí zejména aglomeraci Plzně a okolí hlavních přivaděčů.

„Dlouhodobým úkolem pro celý region zůstává modernizace této rozsáhlé sítě tak, aby dokázala absorbovat rostoucí nákladní dopravu a zároveň co nejméně zatěžovala životní prostředí v obcích,“ konstatuje Tereza Mildorfová z plzeňského ČSÚ. I proto Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pro rok 2026 naplánovalo řadu oprav, včetně instalací nových protihlukových stěn (např. u Šlovic na I/27) a obnovy povrchů, které mají zvýšit komfort i bezpečnost dopravy.

Plzeňský kraj tak vstupuje do roku 2026 jako region s jednou z nejrobustnějších, ale také nejvíce namáhaných dopravních sítí v České republice.