Omezení nahlížení do katastru nemovitostí pro veřejnost – zvýšení ochrany majitelů či přílišné omezení veřejnosti?

Nahlížení do katastru funguje na takto rozsáhlém principu otevřenosti z důvodu právní ochrany třetích osob, které mají možnost si (např. před podpisem kupní smlouvy, jehož předmětem je rodinný dům) ověřit, že ten, se kterým jakožto prodávajícím kupní smlouvu podepisují, je skutečný majitel předmětné nemovitosti. Tato možnost zároveň znamená, že případné neověření si dostupných informací může jít následně k tíži kupujícím. Z tohoto důvodu je transparentnost katastru velice důležitá, protože „běžný smrtelník“ nemá žádnou jinou možnost zjistit tyto informace než právě nahlédnutím do katastru.

Problém ovšem je, když je takto široce pojatá otevřenost dat zneužívána „boty“ – počítači, které systémově těží data z katastru a následně je vyloženě byznysově zužitkují. Tyto ve své podstatě hackerské útoky, které jsou dle sdělení Českého zeměměřičského úřadu (provozovatel katastru, dále jen „Úřad“) často vedeny i ze zahraničí, pak poškozují on-line katastr jako takový, když zpomalují jeho fungování, někdy jej dokonce zcela vyřadí z provozu. Z tohoto důvodu jsou dlouhodobě ze strany Úřadu vedeny snahy o nějakou formu omezení přístupu pro osoby zvenčí. Proto již dnes je možné si zobrazit vlastníky nemovitostí až po přihlášení se skrze tzv. identitu občana.

Nyní se (znovu) objevil ovšem ještě odvážnější nápad na omezení přístupu do katastru.[1] A tentokrát se jedná o omezení veřejnosti v nebývalé intenzitě. Podle tohoto návrhu by totiž byl přístup do katastru podmíněn tím, že by žadatel musel prokázat tzv. právní důvod – musel by Úřadu sdělit, jaký právní důvod má k tomu, aby požadované informace obdržel. Tento důvod však může být toliko zákonem uznaný, odpovídající účelu katastru. Odborníci upozorňují, že zájem chránit data před zneužíváním je sice racionální důvod, nicméně takto extrémní ořezání přístupu k nahlížení ohrožuje materiální i formální publicitu, na které je fungování katastru založeno.

Na druhou stranu je zcela pochopitelné, že ne každý chce, aby se kdokoli mohl podívat, jaké nemovitosti vlastní či zda je nemovitost například zatížena hypotečním úvěrem. Jsou to dle mého názoru citlivé informace, které by neměly být veřejně dostupné.

Při vážení na miskách vah musím uzavřít, že ochrana citlivých osobních informací by měla nakonec převážit nad veřejným zájmem. Je třeba nastavit takový režim, který zajistí dostatečnou publicitu, ale zároveň ochrání naše osobní data před zneužíváním.