Stále častěji se z médií a tiskových zpráv dozvídáme o poměrně mladém, avšak za krátkou dobu dobře zdokumentovaném, fenoménu – o tzv. kyberútocích. Tento pojem můžeme definovat jako akt snažící se o anonymní, neoprávněný přístup k počítači, výpočetnímu systému, počítačové síti nebo jiné počítačové technologii s úmyslem způsobit škodu či získat majetkový prospěch. Jde tedy o protiprávní jednání, které se v on-line prostoru zaměřuje na sabotáže a zneužití různých technologických systémů. Kyber-pirátství, jak se také někdy kyberútokům říká, má skutečně široký záběr. Může jít o akce jednotlivce (tzv. hacker), skupiny, mezinárodní zločinecké organizace (někdy podporované přímo státem), může směřovat proti běžným občanům, institucím (např. nemocnicím) nebo celým městům či dokonce státům. Napáchané škody jsou často zcela nevratné a také velmi drahé. Jak je na tom s kyberútoky Česko a co lze zlepšit pro ochranu našich zájmů?
V současné době se Česko, resp. čeští občané, v až enormní míře stávají oběťmi tzv. phishingu (pokus o získání citlivých informací jako jsou uživatelská jména, hesla či údaje o kreditních kartách). Jen za letošní březen eviduje Policie ČR více jak 2 500 takovýchto případů (tj. více jak 80 za den), přičemž je pozorován meziroční nárůst o téměř 40 %. Jak to funguje? Průběh podvodu můžeme rozdělit na dva druhy – v prvém případě nám například na Whatsapp přijde urgentní žádost člena rodiny nebo kamaráda o hlasování pro jeho potomka v taneční soutěži. Pro hlasování je však třeba se přihlásit na hlasovací platformě – a problém je na světě, protože si tím dotyčný do mobilu stáhne tzv. malware (škodlivý software). V případě druhém jde o mnohem závažnější situaci, o tzv. falešné bankéře. Ti vás během hovoru (tzv. vishing) dokáží tak dokonale zmanipulovat a přesvědčit o tom, že vaše peníze jsou v nebezpečí, pročež je třeba je přesunout na „bezpečný účet“. Jenže své peníze, které takto „na poslední chvíli zachráníte“, už nikdy neuvidíte. Jak sdělují samotné banky, rok 2024 představoval smutný rekord – zhruba 91 tisíc okradených klientů se škodou přesahující 2 miliardy korun. Je však příjemné dodat, že proti dvěma ztraceným miliardám stojí 8 miliard korun, které banky svým klientům dokázaly zachránit.
Mohlo by se zdát, že oběti jsou převážně osoby méně „zkušené“. Nicméně data ukazují pravý opak – jak kriminalisté uvádí, oběťmi jsou často také lidé s vysokoškolským vzděláním, dokonce také státní zástupci, kteří pomáhají tuto trestnou činnost trestat. To, zda se stanete obětí či zůstane nepoškozeni, tedy nemá s titulem co dělat. Kyberútočníci jsou totiž velmi sofistikovaní, míří na ty nejzákladnější pudy - zneužívají časové tísně a strachu o naše peníze. Pod tlakem oběti reagují zkratkovitě a neracionálně.
Pro výše uvedené je obtížné navrhnout řešení. Banky se sice snaží zdokonalovat ochranné mechanismy, ale kyberpiráti jsou často krok před nimi. Snad by mohla pomoct skutečně masivní osvěta. Ale ani ta nezajistí, že když vám zrovna v nejvíce hektický den zavolá přesvědčivě vyděšený bankéř, který dle jeho naléhavých slov už dlouho nedokáže ochránit vaše peníze, pokud mu rychle nepomůžete, že si daný odkaz nestáhnete nebo že nesdělíte přístupový kód…
Autor: JUDr. Matěj Novák
.jpg.small.jpg)
