záchranná stanice živočichů

Nepříjemné setkání s dráty vysokého napětí má za sebou samice výra velkého, která byla v úterý nalezena zraněná na poli v Plzni. Na pomoc jí vyrazili strážníci městské policie, kteří ji bezpečně odchytili a zajistili převoz do Záchranné stanice živočichů Plzeň, kde se jí ujali odborníci.

Když letos v létě pracovníci plzeňské záchranné stanice zachraňovali labutí mládě z vysychající nádrže u Borské přehrady, sklidili za svůj zásah velké uznání veřejnosti. Podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni si však největší poděkování zaslouží někdo jiný – bobři, kteří svou činností pomohli udržet vodu v krajině i během dlouhých týdnů sucha.

Každý rok se v pozdním létě opakuje stejný scénář. Telefonáty na Záchrannou stanici živočichů v Plzni drnčí a lidé hlásí nálezy ježků, kteří se pohybují za bílého dne nebo působí „příliš malí“. Podle šéfa plzeňských záchranářů Karla Makoně však v 80 % případů jde o zbytečný a škodlivý zásah do života volně žijícího zvířete, který ježka připraví o domov a vystaví ho obrovskému stresu.

Pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň zažili pekelně nabitý čtvrtek 11. června 2026. Během jediného dne museli zvládnout nejen péči o zvířata na základně, ale také neobvyklou ekologickou výchovu v terénu a souběžně s tím i náročnou technickou akci na ochranu chráněných ptáků na Domažlicku. Obě akce dopadly na jedničku.

Neobvyklý zásah mají za sebou plzeňští strážníci. V neděli dopoledne vyjížděli do Špálovy ulice, kde v lepivé mucholapce na hmyz nešťastně uvízl netopýr. Majitel nemovitosti zvířeti nedokázal sám pomoci, a tak se obrátil na městskou policii.

Příběh čtyř osiřelých čápat z Františkových Lázní, která minulý týden po tragické smrti jednoho z rodičů sundali hasiči z komína, nabral nečekaně rychlý a šťastný směr. Díky perfektní koordinaci záchranných stanic a úřadů Plzeňského a Karlovarského kraje se v pátek 22. května 2026 podařila mimořádná logistická akce.

Jaro v plném proudu znamená pro plzeňskou záchrannou stanici živočichů extrémní pracovní nasazení. Odborníci se aktuálně starají o desítky mláďat, finišují s opravami voliér a vyrážejí k jednomu výjezdu za druhým.

Jaro je v plném proudu a plzeňská příroda se řídí svým kalendářem bez ohledu na to, zda jde o les, nebo centrum města. To s sebou přináší i specifické zvukové projevy, které v těchto dnech zaměstnávají odborníky ze Záchranné stanice živočichů Plzeň. Podle šéfa stanice Karla Makoně se nejčastější dotazy veřejnosti týkají dvou naprosto odlišných ptačích druhů.

Středeční ráno začalo pro děti a pedagogy v mateřské škole v plzeňské Valše naprosto netradičně. Místo běžného programu je v chodbě přivítala dospělá samice puštíka obecného.

Plzeňští ochránci zvířat v tomto týdnu zasahovali v lokalitě Prokopávka, kde se v hlubokém betonovém bazénu u soukromé chaty ocitla v pasti vzácná populace čolků obecných. Díky všímavosti nových majitelů a rychlému zásahu týmu ze Záchranné stanice živočichů (ZSŽ) Plzeň se podařilo dvacet zákonem chráněných obojživelníků bezpečně transportovat do náhradních tůní na Doubravce.

Odchytit zraněné divoké zvíře vyžaduje pevné nervy a letité zkušenosti. Často totiž existuje pouze jediný pokus – pokud se nepovede, zvíře ztratí důvěru a šance na jeho záchranu se rovná nule. Své o tom vědí záchranáři ze Záchranné stanice živočichů Plzeň, kteří v neděli 3. května zasahovali na Domažlicku.

Záchranná stanice živočichů Plzeň (DES OP) informovala o nedávném zásahu v Plzni-Doubravce. Poblíž konečné stanice trolejbusu č. 16 si všímavá dívka v korytě vyschlého potoka všimla podezřele se chovající vydry říční. Na místo byl přivolán vedoucí stanice Karel Makoň, který za pomoci místních obyvatel poraněné zvíře odchytil a převezl k ošetření.

Říká se, že o práci se nemá prosit nahlas, jinak jí přijde nad hlavu. Své o tom vědí manželé Matouškovi z Radonic, novopečení členové Záchranné stanice živočichů Plzeň. Poté, co si posteskli, že už dlouho neměli žádný výjezd, jim osud do cesty přihrál hned dva bobry. Ten druhý, dospělý jedinec, způsobil pozdvižení u obce Puclice.

Zatímco většina lidí si užívala velikonoční svátky v klidu, v Záchranné stanici živočichů v Plzni se nezastavili ani na minutu. Během svátků kombinovali záchranáři zvířat náročné terénní zásahy s budováním nového zázemí.

Nová ošetřovna plzeňské záchranné stanice živočichů se v úterý 17. března proměnila ve výukový sál. V rámci projektů druhové ochrany a ekologické výchovy si zde žáci Gymnázia Luďka Pika vyzkoušeli, jak vypadá realita přírody mimo učebnice biologie. Pod vedením odbornic sledovali pitvu zvířat, která nepřežila střet s civilizací.

S příchodem prvních teplejších dnů začínají na zahradách práce spojené s úklidem bioodpadu. Právě tato bohulibá činnost se však málem stala osudnou dospělému ježkovi z Tlučné. Toho včera dopoledne přijali pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň poté, co jej nálezce objevil se silně seškvařenými bodlinami.

Zatímco kalendářní zima ještě neřekla své poslední slovo, na komínech a hnízdech v západních Čechách se už objevují první navrátilci z teplých krajin. Ornitologové i místní obyvatelé hlásí přílety čápů bílých, kteří se letos vrátili o poznání dříve, než bývá zvykem. Podle odborníků za to může nejen mírný průběh zimy, ale i změna migračních tras.

Jaro je možná definitivně tady a s ním přichází i čas návratu zvířecích pacientů do volné přírody. Záchranná stanice živočichů v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem připravila pro veřejnost mimořádný zážitek.

Město Plzeň myslí na budoucnost. Jinak si nelze vysvětlit projekty, jejichž vznik či podpora hýbou Plzní v posledních dnech.

Záchranná stanice živočichů, která působí při Českém svazu ochránců přírody Rokycany, loni přijala celkem 553 volně žijících zvířat. Dohromady se jednalo o 59 druhů. Předloni se rokycanští zvířecí záchranáři postarali o 631 volně žijících zvířat v nouzi. Stanice působí na území okresů Rokycany a Beroun a také Hořovic od roku 1990. Za 35 let činnosti její péčí prošlo 11 700 živočichů, především ptáků.