Národní památkový ústav

Aktuálně probíhající úpravy historické dlažby na plzeňském náměstí Republiky vyvolaly vlnu nesouhlasu ze strany odborné veřejnosti. Národní památkový ústav (NPÚ) v Plzni ostře vystoupil proti technologickému postupu, který město při obnově chodníků zvolilo. Podle památkářů dochází při rekonstrukci k nevratnému poškození památkových hodnot, přičemž samotný smysl prováděných prací zůstává nejasný a nelogický.

Kolem ostře sledované a mediálně frekventované revitalizace náměstí Republiky v Plzni se rozhořel zásadní institucionální konflikt. Národní památkový ústav (NPÚ), územní odborné pracoviště v Plzni, vydal oficiální a nečekaně tvrdé stanovisko. Reaguje v něm na způsob, jakým město nejvýznamnější prostranství tamní městské památkové rezervace (MPR) přetváří. Památkáři zdůrazňují, že zelená v centru a omezení dopravy byly možné i bez razantních a necitlivých zásahů, které se na místě aktuálně dějí.

Faltusův most, původně známý jako obyčejný Sever–Jih II, představuje mistrovské dílo československého inženýrství. V době svého vzniku v roce 1931 v areálu Škodových závodů v Plzni šlo o první silniční most s celosvařovanou ocelovou konstrukcí v tehdejším Československu a zároveň o největší úplně svařovaný most na světě. Projektant František Faltus tehdy zvolil revoluční metodu elektrického svařování, která ušetřila materiál a zvýšila pevnost konstrukce.