DESOP

Neobvyklý zásah zaměstnal záchranáře ve Starém Plzenci. Srna se od rána pohybovala na zahradě rodinného domu a opakovaně se vracela i poté, co se jí podařilo dostat ven. Nakonec ji pracovníci Záchranné stanice živočichů odchytili a převezli mimo městskou zástavbu.

Nepříjemné zranění mladé labutě řešili záchranáři na Ovčím rybníku u Budče nedaleko Úněšova na severním Plzeňsku. Pták měl v zobáku zaseknutý rybářský háček i s vlascem, který mu doslova přišpendlil jazyk ke spodní čelisti. Díky rychlému zásahu se mohl za necelé dvě hodiny od oznámení vrátit k rodičům.

Když letos v létě pracovníci plzeňské záchranné stanice zachraňovali labutí mládě z vysychající nádrže u Borské přehrady, sklidili za svůj zásah velké uznání veřejnosti. Podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni si však největší poděkování zaslouží někdo jiný – bobři, kteří svou činností pomohli udržet vodu v krajině i během dlouhých týdnů sucha.

Další zásah mají za sebou pracovníci Záchranné stanice živočichů v Plzni. Tentokrát vyjížděli v neděli 16. srpna k Borské přehradě, kde jedno z deseti letošních labutích mláďat utrpělo zranění způsobené rybářským háčkem. K úspěšnému odchytu pomohli také hasiči, kteří v té době na vodní ploše cvičili.

Rozdělali tábor, svlékli neopreny a těšili se na první jídlo po náročném dni. Místo odpočinku ale ochránce zvířat čekal telefonát, ze kterého mrazí. Pouhé dvě hodiny poté, co záchranáři na Tachovsku okroužkovali labutí rodinku, polklo jedno z drobných mláďat rybářský háček i s dvoumetrovým vlascem. Na rybníku přitom platí zákaz rybolovu.

Rozpálená města se v posledních letech stávají pro své obyvatele doslova pastí. Zatímco lidé hledají úkryt v klimatizovaných kancelářích, volně žijící živočichové svádějí v betonových džunglích boj o holý život. Extrémní vlny veder a sucha, které meteorologové pravidelně avizují, dopadají nejtvrději na městská ptačí mláďata a drobné savce. Nadějí jsou však lidé, kteří nečekají na systémová řešení a berou záchranu zvířecích sousedů do vlastních rukou.

Jaro je pro ochránce přírody tradičně nejvytíženějším obdobím roku. Každý den řeší plzeňská záchranná stanice desítky případů zraněných nebo uvízlých mláďat. Civilizační nástrahy totiž na nezkušené tvory číhají doslova na každém kroku a bez lidské všímavosti a rychlého zásahu by většina z nich neměla šanci přežít.

Středeční ráno začalo pro děti a pedagogy v mateřské škole v plzeňské Valše naprosto netradičně. Místo běžného programu je v chodbě přivítala dospělá samice puštíka obecného.

Plzeňští ochránci zvířat v tomto týdnu zasahovali v lokalitě Prokopávka, kde se v hlubokém betonovém bazénu u soukromé chaty ocitla v pasti vzácná populace čolků obecných. Díky všímavosti nových majitelů a rychlému zásahu týmu ze Záchranné stanice živočichů (ZSŽ) Plzeň se podařilo dvacet zákonem chráněných obojživelníků bezpečně transportovat do náhradních tůní na Doubravce.

Historický okamžik, který nepamatují ani nejzkušenější odborníci, se odehrál v pondělí 20. dubna v těsné blízkosti domažlického náměstí. V parku u sportovního areálu TJ Jiskra byla odchycena dospělá samice tetřeva hlušce. Pro zvířecí záchranáře z plzeňského centra DESOP šlo o setkání s „lesním duchem“, kterého v živé přírodě neviděli přes tři desetiletí.

Deset let křižoval oblohu nad Tachovskem, nakonec ho k zemi srazila lidská technologie. Příběh orla mořského, kterého plzeňští záchranáři kroužkovali jako mládě v hnízdě s bizarní dětskou panenkou, skončil tragicky. Po týdnech strádání a marném boji o život jej našli u Hamerského potoka. Pitva potvrdila, že se mu osudným stal nebezpečný sloup elektrického vedení.

S příchodem prvních teplejších dnů začínají na zahradách práce spojené s úklidem bioodpadu. Právě tato bohulibá činnost se však málem stala osudnou dospělému ježkovi z Tlučné. Toho včera dopoledne přijali pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň poté, co jej nálezce objevil se silně seškvařenými bodlinami.

Nevšední záchrannou akci zažili ve středu 4. března obyvatelé a návštěvníci obce Mokrouše u Tymákova. Malá sýkora modřinka se zde zapletla do utrženého rybářského vlasce, který visel přímo z drátů vysokého napětí. Do akce se musely zapojit všechny složky integrovaného záchranného systému i pohotovostní služba energetiků a zvířecí záchranáři.

Zatímco kalendářní zima ještě neřekla své poslední slovo, na komínech a hnízdech v západních Čechách se už objevují první navrátilci z teplých krajin. Ornitologové i místní obyvatelé hlásí přílety čápů bílých, kteří se letos vrátili o poznání dříve, než bývá zvykem. Podle odborníků za to může nejen mírný průběh zimy, ale i změna migračních tras.

Letošní počasí, zejména dlouhé období prudkých dešťů a chladu, nepřálo na západě Čech hnízdění čápů. Výkyvy počasí řada mláďat nepřežila. Ekologové ze spolku DES OP Plzeň, kteří v Plzeňském a Karlovarském kraji monitorují desítky...

Prudké lokální deště, bouřky a hodně spadlé vody potrápilo v Plzeňském kraji v minulých dnech nejen obce a lidi, ale i volně žijící zvířata. Plzeňští ochranáři pečovali o několik promáčených a zmoklých...

Stovky vodních ptáků několika druhů napočítali v sobotu na Plzeňsku a Rokycansku ochránci přírody z Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP) Plzeň při tradičním zimním sčítání vodních ptáků. Na kánoích projeli ...

Statečný labuťák chtěl ochránit družku a sedm mláďat, a tak se rozhodl zastavit jedoucí vlak vlastním tělem. Výsledek? Amputované křídlo. Byla sobota 20. května v poledne, když na mobilní telefon Záchranné stanice živočichů volal...