Obnova Pramenní síně Ottova pavilonu v Kyselce pokračuje další etapou klempířských a pasířských prací. Řemeslníci se nyní soustředí na měděný plášť kopule, profilovaná žebra i složitá napojení na historickou konstrukci a kamenné prvky. Právě detaily rozhodují o tom, aby výsledná podoba odpovídala původnímu vzhledu památky.
Ottův pavilon v Kyselce se postupně vrací ke své historické podobě. V současnosti pokračuje obnova Pramenní síně, při níž řemeslníci pracují na měděném plášti kopule a dalších drobných prvcích.
Z dálky už kopule působí jako jeden celek. Z bezprostřední blízkosti je ale patrné, kolik jednotlivých spojů, detailů a ruční práce se za její obnovou skrývá.
Měď musí kopírovat složité tvary
Nový měděný plášť musí přesně navazovat na členitou podobu kopule, její žebra a nároží. Zároveň je třeba respektovat dochované části historické konstrukce a kamenné architektonické prvky.
Nejnáročnější jsou místa, kde se setkávají různé tvary a materiály. Ta musí být vyřešena nejen vzhledově, ale také tak, aby celé řešení fungovalo po technické a řemeslné stránce.
Obnovují se i charakteristická žebra
Součástí prací jsou profilovaná měděná žebra, která rozdělují plochu kopule a tvoří jeden z charakteristických prvků historického vzhledu Ottova pavilonu.
Právě při jejich obnově se výrazně uplatňuje tradiční řemeslná práce. Cílem není pouze vrátit památce původní vzhled, ale také zachovat postupy, bez nichž by takto detailní rekonstrukce nebyla možná.
Nová měď bude postupně měnit barvu
Čerstvá měď nyní na kopuli výrazně září, její vzhled se ale bude v dalších letech přirozeně proměňovat. Postupným stárnutím změní svůj odstín a více splyne s historickou architekturou Kyselky.
.jpg.small.jpg)
Práce tak pokračují krok za krokem a detail za detailem. Po dokončení už bude většinu těchto řemeslných prvků možné pozorovat pouze z dálky.
Zdroj: Lázně Kyselka
