Z chlapce, kterého lékař prohlásil za mrtvého, se stal houslový mistr. Dnes si připomínáme narození žlutického rodáka Johanna Gerstnera

Podle dochovaných pramenů Gerstner pocházel z tradiční žlutické rodiny bednářů a ševců. Když v šesti letech nastoupil do školy, těžce onemocněl. Lékaři mu aplikovali pijavice, po nichž chlapec upadl do tak hlubokého spánku, že ho doktor předčasně prohlásil za mrtvého.

Malý Johann však přežil a brzy se u něj projevil obrovský hudební talent. V devíti letech si vyprosil své první housle. Obrovskou inspirací mu byl sousední syn – pozdější slavný houslista Emanuel Wirth, kterého mladý Gerstner tajně poslouchal při cvičení přes zahradní plot. Když ho Wirth objevil, půjčil mu své housle, pochválil jeho skvělý sluch a povzbudil ho k dalšímu studiu. Přestože otec z Johanna chtěl mít krejčího, chlapec si hudební dráhu vyvzdoroval. Za lekcemi dojížděl i pěšky do sousedního Bochova a přivydělával si hraním na tancovačkách.

V pouhých třinácti letech odešel na prestižní pražskou konzervatoř. Studoval u nejuznávanějších houslových pedagogů té doby – Moritze Mildnera a Antonína Benewitze. Stal se dokonce členem Bennewitzova kvarteta a hrál v orchestru.

V roce 1871 ho osud zavál do slovinské Lublaně, která se stala jeho novým domovem. Působil zde jako ředitel orchestrů Zemského divadla a pedagog Filharmonické společnosti. Během své bohaté kariéry udržoval osobní i profesní kontakty s největšími hudebními ikonami Evropy. Blízkým přítelem mu byl například slavný skladatel Gustav Mahler – společně koncertovali v duu, kde Gerstner hrál na housle a Mahler na klavír.

Tisícovka žáků a těžký závěr života

Gerstnerův pedagogický přínos pro Slovinsko byl obrovský. Za 48 let působení vychoval na tisíc houslistů, odehrál stovky koncertů a po čtyři dekády vedl hudbu na lublaňském hlavním kůru.

I přes císařská vyznamenání a nezpochybnitelné zásluhy prožil stáří v chudobě. Válečné události znehodnotily rodinné úspory a Gerstner musel rozprodat své cennosti, včetně milovaných koncertních houslí. Aby uživil rodinu, vyučoval žáky až do svých 83 let.

Johann Gerstner zemřel 9. ledna 1939 v Lublani. Přestože za svého života narážel na předsudky kvůli svému německému původu, dnes je považován za klíčovou postavu, která položila základ moderního houslového umění ve Slovinsku.

zdroj: Wikipedia