O umělecká díla musíme pečovat

Západočeská galerie v Plzni nemá svoji budovu, to znamená, že nemá stálou expozici a nemá ani prostor pro restaurátorské ateliéry. Spolupracuje tedy externě s resturátory, kteří mají různou specializaci. Externi restaurátoři pracují pod kontrolním dohledem galerie a ta tak může využívat služeb špiček ve svém oboru. Zrestaurovaná díla se vrací zpět do depozitu, nebo v rámci dlouhodobých zápůjček putují do různých muzeí, kostelů či veřejného prostoru . A stejný osud by měl potkat i dvě nedávno zrestaurované sochy – madona z Chomle a Panna Maria z dvojice scény zvěstování. Vzhledem k tomu, že že naprostá většina středověké produkce v zaalpských zemích byla anonymní, přesného autora neznáme. Sochy byly restaurovány za podpory Ministerstva kultury ČR spolufinancováním z programu ISO (Integrovaný systém ochrany).

Existují ale i případy, kdy si artefakt najde svou vlastní cestu k veřejnosti. Nebo to bylo naopak?

Inspirací pro vytvoření kopií Plzeňské madony byla výstava ZČG „Nad slunce krásnější“, kde byl po dobu rekonstrukce katedrály sv. Bartoloměje zapůjčen originál. Kopie madony se vytvářely už od 15. století, ale světové války i komunistický režim výrobě kopií nepřály. Galerie se rozhodla tradici obnovit a vznikla sběratelská edice u příležitosti znovuotevření katedrály. Ta měla velký úspěch a tak bylo původních 30 kusů doplněno o další edici 300 menších kopií, která je bohužel již definitivně poslední. Několik kusů lze ještě sehnat na pokladnách výstavních síní ZČG.