Odpor proti záměru státu vybudovat na Klatovsku hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva neustává. Protestní nálady v regionu o víkendu stvrdil další pochod občanů, který vedl z Pačejova do Maňovic. Dotčené samosprávy dávají jasně najevo, že s umístěním stavby do lokality Březový potok, jež patří mezi čtyři finální vytipovaná místa v České republice, zásadně nesouhlasí a využívají veškeré právní i administrativní páky k obraně svého území.
Podle starosty Horažďovic a mluvčího Platformy proti úložišti Michaela Formana je aktuálně podána kasační stížnost. Ta reaguje na předchozí rozhodnutí soudu, který potvrdil platnost povolení průzkumného území vydaného Ministerstvem životního prostředí.
Kromě soudní bitvy přistoupily obce k okamžitým praktickým krokům na svém vlastním území. V současné době zakazují vstup na obecní pozemky firmám, které mají v lokalitě provádět technické a průzkumné práce. Zatímco na první ze čtyř vytipovaných lokalit v ČR již hlubinné vrty začaly, na Klatovsku se tak dosud nestalo. Zdejší samosprávy podle Formana pohyb na svých katastrech bedlivě monitorují, aby mohly na případné aktivity státu včas reagovat. Přístup státních orgánů k dialogu s regiony přitom starosta označil za čím dál horší.
Velkým terčem kritiky ze strany obcí i občanů je aktualizace státní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem. Ta totiž zkracuje časový harmonogram pro výběr finálního místa i samotné zprovoznění úložiště o zhruba dvacet let. Konečné rozhodnutí o lokalitě by tak mělo padnout již do roku 2030.
Místní samosprávy podaly k této vládní aktualizaci řadu zásadních připomínek. Státní strategie totiž počítá s tím, že kvůli zrychlení procesu nebude nutné vypracovávat nové komplexní posudky vlivů na životní prostředí (procesy SEA a EIA). Platforma proti úložišti však namítá, že nový rozsah plánovaného podzemního komplexu se podstatně zvětšil, a proto je detailní posouzení ekologických dopadů naprosto nezbytné.
Společenství obcí a spolků sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti v současnosti zastupuje zájmy 58 členů. Jejich hlavním cílem zůstává prosazení koncepční změny v přístupu státu a legislativní zajištění mnohem silnějšího hlasu pro dotčené samosprávy, kterých se má stavba bezprostředně dotknout.
zdroj: ČTK




